Šachový klub
TJ Neratovice

V neděli jsme měli jakýsi mečbol na udržení v 1.lize, které by nám s jistotou garantovalo vítězství, a s velikou pravděpodobností i remíza. Soupeřem nám bylo družstvo Budějovic, kterým naopak asi pouze výhra dávala reálnou šanci na udržení. 

 

Oba týmy postavily skoro to nejlepší, i když absentující Petr Velička byl přeci jen citelným oslabením naší sestavy. Nositelé velmistrovských titulů tak tentokrát seděli pouze na straně hostů, a to hned 3.

 

Když jsem dokončoval přepis partií ze zápasu, měl jsem teplotu už výrazně přes 39°C. Z velké části to dávám za vinu i průběhu přepisovaných partií. Promarněných šancí v nich bylo nejméně na 2 zápasy. Tentokrát jsem neměl moc příležitost sledovat přesnou chronologii ukončovaných partií, tak to vezmu podle šachovnic.

 

Na 1.desce se souboj dvou ostřílených borců nesl vvýrazně v pozičním duchu. Černý získal po zahájení mírnou iniciativu, která ale nikdy nepřerostla neúnosný rámec. Partie nakonec  dospěla do jasně remízové věžovky, byť s pěšcem více na straně černého. Tomu se dlouhým manévrováním podařilo částečně unavit a částečně otupit pozornost pana Přibyla. A právě tato chvilka nepozornosti stačila zkušenému soupeři k zisku posledního pěšce bílého, protože bílý si už recipročně černého pěšce vzít nemohl kvůli přechodu do prohrané pěšcovky. První škoda.

 

Souboj 2 mladých talentů na 2.šachovnici se zpočátku nesl v duchu rozvážného anglického vývinu. Bílý si pak uzmul více prostoru v centru, což se Honza snažil kompenzovat hodně ostrou protihrou na dámském křídle. Získal sice kvalitu, za kterou měl ovšem bílý dostačující materiální kompenzaci. A navíc i poziční převahu, která opravňovala ke hře na výhru pouze bílého. Hostující hráč však zřejmě nedokázal nalézt přesvědčivou cestu k zesilování pozice, možná mu chybělo více času a třeba i trochu zapůsobila Elová převaha na straně našeho borce. V každém případě remíza byla asi maximem možného z naší strany.

 

Téměř tragickou partii sehrál Jirka Gregor na 3.desce. Jeho soupeř, velmistr  Lechtýnský, se v zahájení dopustil výrazné nepřesnosti a jeho pozice se začala rychle hroutit. Partii jsem byl schopen rozluštit pouze do 19.tahu z celkových 44. A během těchto 19 tahů mohl dát Jirka 2x vynuceně mat a 1x získat 2 centrální pěšce kombinačně zdarma. Takže pokud sledujete sportovní přenosy, jistě tušíte, že muselo dojít na nepopulární "nedáš-dostaneš". Podruhé škoda.

 

Zdeněk Hába patří v dosavadním průběhu soutěže k výrazným oporám týmu. Tentokrát se mu ale partie vůbec nepovedla. Špatná byla zřejmě celá koncepce zahájení a když se černá dáma přesunula do "autu" na dámském křídle, černý král v centru už nestačil čelit smršti bílých figur. Taková klasická "partie blbec", kdy se nepovede vůbec nic - to se prostě stává.

 

Na 5.desce nastoupil Zdeněk Adámek, který za nás hrával relativně často ve 2.lize. V té první ho letos v účasti brzdí limitující písmenko H. V partii s jednou z našich historicky nejúspěšnějších šachistek, Eliškou Richtrovou, se nepouštěl do žádných velkých přestřelek a snažil se spíše hromadit poziční plusy. Před časovou kontrolou ale soupeřku trochu vypustil. Ta, zřejmě pod dojmem vyrovnání pozice, se zřejmě snažila partii ještě otočit ve svůj prospěěch, ale přepnula strunu. Po zisku pěšce a invazi bílé věže do týla si Zdeněk připsal cennou výhru.

 

Na 6.šachovnici se hrála hodně klasická verze Caro-Kannu a bojovalo se převážně strategickými zbraněmi. Neregistroval jsem přesný průběh, ale partie se nakonec ocitla v pěšcové koncovce. Ještě v neděli večer mi přišel od Lukáše mail s několika jeho vlasy, které si vytrhal doma při přehrávání partie. To když zjistil, jak mohl tuto pěšcovku vyhrát, zatímco v partii se dopachtil pouze do remízové dámské koncovky, kde pěšec navíc nešel uplatnit. Potřetí škoda.

 

Já plním v novém roce v áčku víceméně jen funkci řidiče. Na šachy jsem kvůli práci v podstatě rezignoval a mám teď takové období sbírání vajec. Nedělní partie je pouze další tragikomickou perlou. Netradičně pojatým Benoni jsem se nakonec dostal tam, kam jsem potřeboval. Soupeřův útok na dámském křídle se zastavil, černý navrch ztratil hromadu času a já mohl pokračovat s útokem na "svém" královském křídle. V tu chvíli jsem měl na hodinách přes 20 minut proti soupeřově jedné... A závěr k neuvěření - ve finále jsem si asi s 8 vteřinami na hodinách postavil něco jako samomat. Počtvrté škoda.

 

Na 8.desce Vojta černými nejprve  rychle vyrovnal hry proti soupeřově krotkému zahájení. Jenže pak správně nerozřešil rébus s vývinem černého střelce, a navíc nechal svého jezdce v centru natolik omezeného v pohybu, že se chudák mohl zachraňovat  jedinými úskoky. Víc jak na remízu tak černý nemohl pomýšlet.

 

Z dost možná nejhoršího výkonu v sezóně, s řadou neproměněných příležitostí, se tak musíme oklepat a pořádně se soustředit na poslední 2 kola, kdy budeme mít další 2 mečboly na udržení. Máme teď naštěstí trochu delší pauzu, abychom se připravili na cestu do Nového Boru.